24. června 2009 v 11:00 | Exa
|
První pokud. Múza si žádala změnu. Prostě začít od začátku. Kompletně.
První kapitola. Až na menší změny, je vše do čtvrtého ročníku stejné. Byla bych vděčná za komenty ke každé kapitole. Díky.
*Ale Harry, nauč mě to*
Harry se pod prosebným pohledem svého kamaráda zavrtěl a děkoval Merlinovi, že existují chvíle, jako je tato. To zapomínal, že existuje nějaký životu-nebezpečný problém, který jej pronásledoval.
"To jako vážně?" vyjekl po chvíli, když se konečně probral ze šoku.
"No však jsi to dělal ne? Tak mě to nauč," spustil opět Ron a rozevřel modré oči dokořán.
"Neřekl bych, že je to úplně normální," zabrblal černovlásek tiše a zakroutil hlavou, přičemž poposedl na posteli v pokoji, ve kterém celé prázdniny přebývali.
"Moc to řešíš."
"Tak mi řekni dost dobrý důvod, proč bych to měl dělat!" bránil se Harry, jemuž se už jen ta představa vnitřně příčila.
"Tak za prvé jsi můj nejlepší přítel. Za druhé je Hermiona tvá kamarádka. Za třetí jsi to už dělal. A za čtvrté, přece nechceš, abych se znemožnil. Tak buď kámoš, Harry," zdůvodňoval zrzek a chtivě se naklonil.
"Popřemýšlím o tom, Rone, ano? Víc po mně nechtěj. Dělal jsem to jen jednou a…"
"Cho nebyla dobrá?" přerušil jej rusovlasý mladík.
"To ne, ne. Byla, ale. Taky potřebuju praxi," zavrčel Harry na obranu dívky a pak tiše zasténal, protože mu došlo, že toho Ron využije.
"Vidíš! Naučíme se to oba dva!" zajásal Ronald a zamnul si ruce.
Harry jen protočil oči a když se chystal odpovědět, ozval se ze spodu z kuchyně hlas paní Weasleyové.
"Oběěěd!" křičela.
Po chvíli scházelo Nebelvírské trio společně se zbytkem strávníků dolů do spodní části domu Siriuse Blacka, kde se nacházela kuchyně a jídelna, kde se konaly schůze řádu. Mimo jiné, samozřejmě. Dům měl daleko více místností a dole u schodiště u vstupní haly, se taktéž nacházel salon a knihovna, ale to bylo nyní nepodstatné, jelikož všechny zajímalo jídlo, které paní Weasleyová uvařila. Všechny, až na…
"Hermiono, polož tu knihu," ozvala se Ginny a tiše se zasmála.
Harry po ní okouzleně střelil očima a připitoměle se usmál.
"Dovolím ti dvořit se Ginny," pronesl šeptem Ron, když viděl výraz kamaráda.
V některých věcech byl nejmladší syn z rodiny zrzků velice vnímavý.
"Co?" zašeptal Harry a nahnul se nad stůl, aby si nabral brambory posypané petrželkou.
"Říkám, že když mě to naučíš, můžeš se dvořit Ginny, aniž bych cokoliv řekl," zopakoval pihovatý kluk znovu a nakládal si dva plátky propečeného a krásně vonícího masa na talířek, pak se natáhl po dýňovém džusu.
"Já nevím Rone, přijde mi to divný. Nejsi dívka," snažil se stále vykroutit.
"Co si to tak vy dva šeptáte," ozval se z nenadání Sírius Black, který je celou dobu zvědavě pozoroval a napínal uši, avšak nezaslechl ani slovíčko.
Oba dva Nebelvíři ihned zvedli hlavu a rychle si uvědomili, že je někdo mohl slyšet. Ron zrudnul až po kořínky vlasů, zatímco Harry si jen odkašlal a upřeně se zadíval na jídlo před sebou, za což si oba dva vysloužili výbuch smíchu ze strany zvěromága, který jako kdyby tušil, že se to týká něčeho velice chlapského.
"No je mi to jasný. Ale kmotřenče, klidně jsi se mohl podělit a říct nám, kterápak se ti líbí?" šťoural dál Sírius a černovlásek se opět zakuckal.
V některých chvílích by svého milovaného kmotra přerazil. Jako třeba teď. Díky němu je už poslouchal celý stůl.
"Harry má přítelkyni?" ozvalo s jedno z dvojčat, patrně Fred.
"A my o tom nic nevíme?" doplnil George a hodil hrášek na sestru.
"Héj," vyjekla ona.
"George! To je skvělé a že jsi nám neřekl, Harry" usmála se šťastně Molly Weasleyová, která byla nadšená, že si chudák kluk někoho našel.
"Já nejsem George, já jsem Fred!" ozval se zrzek.
"Ehm, tak to není….," začal se bránit, ale byl hned přerušen.
"Hermiona to asi nebude, co," vpadlo do toho opět jedno z dvojčat.
"A Cho taky ne. S tou jsi se rozešel," přidal se v hádání druhý zrzavec s úplně stejným rošťáckým obličejem jako jeho bratr.
"To ne. A navíc, Cho chodila s Cedrikem," odsekl Harry a bodlo jej u toho u srdce.
Mrzimorský student byl jeho vino mrtvý.
"Tak co Lenka?" vypálila Hermiona, která jakoby se probrala.
"Střelenka?" údiv v hlase všech, co ji znají, byl nezměrný.
"Dobře, tak ta asi ne," zabručel přemýšlivě Sirius a pak se šibalsky usmál.
"Ginny? Je to Ginny?" vypálil a upřel své šedé oči do těch zelených.
Harry byl naštěstí stále lehce rudý, takže si nikdo nevšiml, že se zarděl ještě více, pro naštěstí se mu podařilo záporně zavrtět hlavou a pak ze sebe vyrazit.
"Ginny je jako moje sestra."
Mladý černovlásek byl o pár židlí od dotyčné dívky a tak se nevšiml, jak mírně svěsila ramena a začala vidličkou šťourat v onom hrášku, který po ní ještě před chvílí házela dvojčata.
Ovšem všiml si toho Sirius Black, který se lehce zamračil, ale pak chápavě usmál. Bylo hned vidět, že dívka jeho kmotřence má ráda, ale on k ní choval bratrské city a s tím se nedalo nic dělat.
"A co McgGonagallová?" ozval se najednou Ron, jako kdyby si najednou uvědomil, že by bylo podezřelé, kdyby se do debaty a hádání nezapojil, ale bohužel ho nenapadl nikdo lepší, ne jejich profesorka přeměňování.
Chvíli bylo ticho, než všichni, dokonce i Harry, vybuchli v uvolněný smích.
"Rone!" pokáral mladíka přísně Arthur Weasley.
"Takhle se nemá žertovat, zvlášť ne o vlastních profesorech," přidala se Nebelvírova matka.
"Ale mami…"
"Žádné ale, Rone," zamávala vařečkou buclatá žena a usmála se zářivě na Harryho, který jí nepatrně a rozpačitě úsměv opětoval.
Když se všichni vrátili ke svému jídlu, naklonil se Harry k Ronovi a zasyčel mu do ucha.
"Tak díky teda."
"Promiň," kál se pihovatý zrzek a nacpal si maso do pusy.
*
Po vydatném obědě, ve chvíli, kdy se všichni rozhodli zapadnout buď do knihovny a nebo do pokojíků, se ve dveřích objevil Remus Lupin.
"Ahoj, decka. Molly, Arthure. Siriuse," usmíval se vlkodlak na všechny strany a hned se před ním objevil talíř s jídlem.
"Děkuji, Molly," usmál se bývalý profesor na členku řádu a posadil se vedle svého kamaráda.
"A vy," pokývala hlavou paní Weasleyová na mládež, "běžte na půdu uklízet. Věci máte přichystány u schodiště."
Dvojčata jen zasténala a snažila se protestovat.
"Ale mami."
"Žádné ale. Jste tu jak dříví v lese, tak ať jste taky trošku užiteční. Šup šup," popoháněla je a lehce je plácala utěrkou přes zadek, aby je vyhnala na chodbu.
Zajímá mě, co má Harry Ron naučit. Ale něco mi říká, že o tom ještě bude řeč.